NAŠI BORCI NA DAVIS CUPU!!!
V pátek dne 6.3.2009 se zástupci našeho tenisového oddílu účastnili v Ostravě opravdového sportovního svátku- Davis Cupu!!!

O tom, jak probíhaly samotné zápasy, se může každý dočíst ve sportovně laděném tisku, zde Vám však nabízíme průběh tohoto nevšedního víkendu tak, jak jej zažili samotní účastníci. Že po tom všem nakonec naši vyhráli, to je jenom známka jejich skvělé fyzické a (hlavně) duševní přípravy. Nutno předeslat, že původně pánové  X, Y a Z nevyrazili do Ostravy jako zástupci naší společnosti, nýbrž opravdu pouze jako naši přední tenisté. Ovšem průběh jejich ostravské anabáze dokázal, že ač odjeli jako naši přední tenisté, po celou dobu se chovali jako naši přední Idioti, proto si tato akce zaslouží zařazení na tyto stránky.

Vše začalo již během samotné přípravy, kdy sehnat ubytování dostal za úkol pan X.
Ten za vydatné pomoci vyhledávače Google  zajistil vhodné ubytování celé skupiny:

Ostrava, Cihelní ulice 67. •Levné ubytování Vám nabízí své služby NON STOP •Ubytování ve dvou a čtyř pokojových bytech s 1 až 4 lůžky s koupelnou a WC •70% pokojů je vybaveno barevnou TV •Možnost rezervace NON STOP telefonicky na čísle 774117322, Ceník ubytování: Krátkodobé: do 2 osob na pokoji 250,- Kč/osoba/noc, od 3 osob na pokoji 190,- Kč/osoba/noc, Dlouhodobé(15 nocí a více bez přerušení pobytu,včetně víkendů): do 2 osob na pokoji 180,- Kč/osoba/noc, od 3 osob na pokoji 135,- Kč/osoba/noc, Dlouhodobé(31 nocí a více bez přerušení pobytu,včetně víkendů): od 4 osob na pokoji 80,- Kč/osoba/noc, Jednolůžkový pokoj: 5500/měsíc (standart vybavení), 6500/měsíc (nadstandart vybavení) --------------------- Naše levná ubytovna představuje možnost levného ubytování pro firemní zaměstnance, řemeslníky, turisty, studenty a další. V našem ubytovacím zařízení v Ostravě na Cihelní ulici (3min. do centra Ostravy). Ubytovací prostory se nachází ve dvou domech. Pokoje jsou pro Vás nově vybaveny a zrekonstruovány. Na pokojích je základní vybavení, možno také s lednicí,mikrovlnou troubou a televizí. U nás máte možnost se ubytovat na dlouhodobé, střednědobé i krátkodobé pobyty. Naše ubytovací zařízení disponu

Pan X byl nabídkou doslova nadšen. Protože nevěděl, kde přesně Ostrava leží , nebyla mu nápadná ani přítomnost palem před hotelem, o modrém nebi nemluvě. Také cena mu nepřipadala nijak vysoká- a to si zpočátku ještě spletl uvedené ceny v korunách s cenami v eurech. Nakonec rozhodlo kromě lákavé pozice ve středu města i bezpečí účastníků, zde tedy avizovaná těžká bojová technika, hlídající turisticky atraktivní resort před nájezdy místního obyvatelstva. Pan Y sice jako zaměstnanec Českých drah nabídl možnost sehnat ubytování v oblíbené firemní ubytovně Rosa na kolejích **+, leč představa přepychu zvítězila, neboť po předpokládaných náročných výkonech během dne není nic lepšího, než si užít krátkodobého pobytu v nově zrekonstruovaném pokoji s WC.

Když pan X při rezervaci zjistil, že volné třílůžkové pokoje jsou ještě k mání, protože francouzská tenisová výprava zabrala naštěstí pouze nadstandardně vybavené dvou a čtyřlůžkové pokoje (pro dvouhru i čtyřhru), nic nebránilo vyrazit do Ostravy. 

Z bodu A pánové X a Y vyjeli v 8:06 a cestovali vlakem rychlostí 61km/hod (ve stanici Olomouc vlak stál 121,5 min. a u Hranic na Moravě si spletl koleje a musel 14,7 km couvat rychlostí 26,8km/hod.), pan Z pak na místo určení vyrazil z bodu A v 11.53 služebním automobilem rychlostí 81,2 km/hod. Na hranicích na Moravě v Hranicích na Moravě pak strávil 93 min. v prostoru celního odbavení. Všichni tři se sešli v bodě B těsně před prvním zápasem ve 16.30 minut. Jak vzdálený je bod A od bodu B, a proč jim to tak dlouho trvalo?

Samotnou cestu vlakem popisovat nebudeme, ta proběhla víceméně nerušeně, avšak díky přítulnosti pana X, který ve vlaku zapřádal rozhovory se spolucestujícími, v Ostravě naši dva borci vystupovali doprovázeni potleskem a voláním "sláva" a "nazdár", jak se na vrcholové sportovce před závažným utkáním sluší. Bohužel ojedinělému výkřiku z davu: "Nandejte jim to, Frantíkům!" pan X mylně rozuměl jako: "Vyndejte frantíka!", a tak přece jenom musela krátce zasahovat drážní policie.
Jak vyplynulo již ze zadání matematické úlohy, všichni tři se nakonec včas šťastně setkali v ČEZ Aréně- pouze pan Y musel před vstupem do areálu odložit v pojízdné šatně placatici, nůž, ruční granát, tenisovou raketu a sadu nových míčků.

Jak dopadlo páteční utkání, víme- podrobnou reportáž lze dohledat na internetu- my se tedy soustředíme až na oslavy po vyhraném zápase.

-------------
A v tomto okamžiku došlo k prvnímu střetu s realitou:

Hotel v Cihelní vypadal úplně jinak než na fotografii. Palmy totiž chyběly... V popředí recepční a pokojská v jedné osobě ukazuje, kolik má ještě volných pokojů (nebo kolik má ještě neprovdaných dcer. Kvůli silnému patrně ostravskému přízvuku jí bylo rozumět jen částečně)	Tank (pozůstatek z II. světové války) nebyl, jak se ukázalo, určen k obraně turistického rezortu proti vnějšímu světu ale naopak- dělal pořádek v bezprostředním okolí hotelu. Na snímku tank rovná automobil neposlušných hotelových hostů, kteří měli námitky proti čistotě pokojů.	Francouzský tenista Gilles Simon (8. na žebříčku ATP) na tiskové konferenci. Na dotazy novinářů, týkajících se zápasu, se nedokázal soustředit. Na místo toho stále dokola popisoval detaily ubytování v nadstandardním dvoulůžkovém pokoji v Cihelní 67. "Na konci prvního prohraného mače jsem si myslel, že mě tady už nic horšího nemůže potkat. Teprve večerní příjezd na hotel mě vyvedl z omylu. Tam jsem potkal potkana" řekl doslova.

Hlídka městské policie  pomohla našim barvám v pravý čas (nabíjení autobaterie)

Po prohlídce objednaného pokoje (absolvovali pouze starší a otrlejší pánové X a Y, zatímco pan Z radši neopustil automobil)  se naši borci rozhodli,  že v Ostravě je určitě ještě nějaký jiný hotel. Cestou k němu se na chvilku zastavili ve vyhlášené ulici Stodolní, což dalo jejich pobytu nečekaný směr. Od tohoto okamžiku se jejich vzpomínky již různí a je velmi obtížné zaznamenat sled událostí - zatímco pan X si pamatuje docela jasně, že navštívil několik restauračních zařízení, kde potkal několik kamarádů z Letohradu (nebo možná potkal jedny kamarády z Letohradu několikrát), a že ráno mu pak odmítli v poslední hospodě nalít, z pana Y dosud nevypadlo slovo, kromě upřesnění, že ráno panu X nenalili, protože to nebyla hospoda, ale pekárna, čemuž pan X  dodatečně odmítá uvěřit. Pan Z byl údajně bezohledně svými společníky po celý večer držen v abstinenci s tím, že ještě pojedou hledat nějaký jiný hotel, takže nakonec nad ránem, nedočkav se svých druhů, usnul střízlivý v autě, kam později dorazil pouze pan Y, zatímco pan X  až do rána procházel Stodolní ulici a hledal další kamarády z Letohradu.
Jak je vidět, střípky vzpomínek jsou příliš fragmentální, takže tuto část přeskočíme a zastavíme se až u okamžiku, kdy ráno naši sportovci zjistili, že přes noc něčím (???) vybili autobaterii, takže hrozil kontumační výsledek, neboť se zřejmě ten den do ČEZ Arény ani nedostaví . A tehdy se opět projevil bojovný duch našich hochů- nesmířili se s touto situací, nalezením pana X v pekárně doplnili svůj početní stav a při zainteresování několika desítek okolo jedoucích řidičů i jedné vlastenecky naladěné hlídky městské policie se jim podařilo nakonec v OBI zakoupit startovací kabely, za pomoci oné zmíněné hlídky městské policie nastartovat služební vozidlo pana Z a za doprovodu modrých majáčků dorazit ještě včas na vyprodaný stadion. Tam se francouzští tenisté rozpinkáváním pomalu připravovali na druhý den bojů. Přes nezřetelné vzpomínky na uplynulou noc však naši ani tento den nezaváhali- v mužstvu vládla dobrá nálada, a tak nic nebránilo dosažení dalšího skvělého výsledku.

HOŠI DĚKUJEM!!!

Temperamentní Tsonga neudržel nervy na uzdě a vytáhl z kapsy druhý míček. Než se rozhodčím podařilo zápas zastavit, stav setu byl 28:27. Na snímku náš borec na protest pálí své podání dozadu na spícího čárového rozhodčího ("sleeping line empire"), zatímco Tsonga se zaplétá do sítě, odkud musí být později vystříhán.	Další dramatický moment: po vystříhání ze sítě Tsonga varuje hlučící diváky: " Ještě jednou písknete a už mě v Ostravě nikdo neuvidí!". Gesto našeho borce je výmluvné, slovní doprovod však nepublikovatelný.

Navzdory prohře  podal Gilles Simon po zápase svému přemožiteli ruku a pozval ho na pokoj. Po zásahu francouzského trenéra  se poražený Simon vrátil do Cihelní sám a náš tenista vyrazil se zbytkem (východo)české tenisové výpravy na třífázový trénink do Stodolní.	Jo-Wilfried Tsonga a náš vítězný hrdina po posledním zápase: oba vyhráli z neznámých důvodů vycpaného sysla.